1 Královská 3:1 (BKR)
Spøíznil se pak Šalomoun s Faraonem králem Egyptským, nebo pojal dceru Faraonovu a uvedl ji do mìsta Davidova, dokudž nedostavìl domu svého, a domu Hospodinova i zdi Jeruzalémské vùkol.

1 Královská 3:2 (BKR)
Toliko lid obìtoval na výsostech, proto že nebyl vystaven dùm jménu Hospodinovu až do tìch dnù.

1 Královská 3:3 (BKR)
Nebo miloval Šalomoun Hospodina, chodì v pøikázaních Davida otce svého, a toliko na tìch výsostech obìtoval a kadil.

1 Královská 3:4 (BKR)
Protož šel král do Gabaon, aby tam obìtoval; ta výsost zajisté byla nejvìtší. Tisíc obìtí zápalných obìtoval Šalomoun na tom oltáøi.

1 Královská 3:5 (BKR)
Ukázal se pak Hospodin v Gabaon Šalomounovi ve snách noci té, a øekl Bùh: Žádej zaèkoli, a dám tobì.

1 Královská 3:6 (BKR)
I øekl Šalomoun: Ty jsi uèinil s služebníkem svým Davidem, otcem mým, milosrdenství veliké, když chodil pøed tebou v pravdì a v spravedlnosti, a v upøímnosti srdce stál pøi tobì. Ovšem zachoval jsi jemu zvláštní toto milosrdenství, že jsi dal jemu syna, kterýž by sedìl na stolici jeho, jakž se to dnes vidí.

1 Královská 3:7 (BKR)
Aèkoli pak nyní, ó Hospodine Bože mùj, ty jsi ustanovil služebníka svého králem místo Davida otce mého, já však jsa velmi mladý, neumím vycházeti ani vcházeti.

1 Královská 3:8 (BKR)
Služebník, pravím, tvùj jest u prostøed lidu tvého, kterýž jsi vyvolil, lidu velikého, kterýž nemùže ani seèten ani sepsán býti pro množství.

1 Královská 3:9 (BKR)
Dejž tedy služebníku svému srdce rozumné, aby soudil lid tvùj, a aby rozeznal mezi dobrým a zlým; nebo kdo bude moci souditi tento lid tvùj tak mnohý?

1 Královská 3:10 (BKR)
I líbilo se to Hospodinu, že žádal Šalomoun za tu vìc.

1 Královská 3:11 (BKR)
A øekl jemu Bùh: Proto že jsi žádal vìci takové, a neprosils sobì za dlouhý vìk, aniž jsi žádal sobì bohatství, aniž jsi žádal bezživotí nepøátel svých, ale žádal jsi sobì rozumnosti, abys slýchati umìl rozepøe,

1 Královská 3:12 (BKR)
Aj, uèinil jsem vedlé øeèi tvé, aj, dalꜜ jsem srdce moudré a rozumné, tak že rovného tobì nebylo pøed tebou, ani po tobì aby nepovstal rovný tobì.

1 Královská 3:13 (BKR)
K tomu i to, zaèež jsi nežádal, dal jsem tobì, totiž bohatství a slávu, tak aby nebylo rovného tobì žádného mezi králi po všecky dny tvé.

1 Královská 3:14 (BKR)
Pøes to jestliže choditi budeš po cestách mých, ostøíhaje ustanovení mých a pøikázaní mých, jako chodil David otec tvùj, prodlím i dnù tvých.

1 Královská 3:15 (BKR)
A když procítil Šalomoun, a aj, byl sen. I pøišel do Jeruzaléma a stál pøed truhlou smlouvy Hospodinovy, a obìtoval obìti zápalné a obìti pokojné; udìlal také hody všechnìm služebníkùm svým.

1 Královská 3:16 (BKR)
Tedy pøišly dvì ženy hokynì k králi, a stály pøed ním.

1 Královská 3:17 (BKR)
I øekla jedna z tìch žen: Prosím, pane mùj, já a žena tato bydlíme v jednom domì. I porodila jsem u ní v témž domì.

1 Královská 3:18 (BKR)
Potom stalo se dne tøetího po porodu mém, že porodila také žena tato, a byly jsme spolu. Nebylo žádného cizího s námi v domì, kromì nás dvou v témž domì.

1 Královská 3:19 (BKR)
Umøel pak syn ženy této v noci, nebo spìci, udávila ho.

1 Královská 3:20 (BKR)
A vstavši o pùl noci, vzala syna mého ode mne, když spala služebnice tvá, a položila jej v lùnu svém, a syna svého mrtvého položila do lùna mého.

1 Královská 3:21 (BKR)
Ale když jsem vstala ráno, abych pøikojila syna svého, a aj, mrtvý. Na kteréhož když jsem ráno pilnìji pohledìla, a aj, nebyl syn mùj, kteréhož jsem porodila.

1 Královská 3:22 (BKR)
I øekla žena druhá: Není tak, ale syn mùj jest ten živý, a ten mrtvý jest syn tvùj. Ona pak øekla: Nikoli, ale syn tvùj jest ten mrtvý, a syn mùj jest ten živý. A tak se hádaly pøed králem.

1 Královská 3:23 (BKR)
I øekl král: Tato praví: Ten živý jest syn mùj, a syn tvùj jest ten mrtvý. Tato zase praví: Neníꜜ tak, ale syn tvùj jest ten mrtvý, a syn mùj jest ten živý.

1 Královská 3:24 (BKR)
Protož øekl král: Pøineste mi meè. I pøinesli meè pøed krále.

1 Královská 3:25 (BKR)
Tedy øekl král: Rozetnìte to dítì živé na dvé, a dejte jednu polovici jedné, a polovici druhou druhé.

1 Královská 3:26 (BKR)
Ale žena, jejíž syn byl ten, kterýž živ zùstal, mluvila králi, (nebo pohnula se støeva její nad synem jejím), a øekla: Prosím, pane mùj, dejte jí nemluvòátko to živé, a nikoli nezabijejte ho. Druhá pak øekla: Nechꜜ není ani mnì ani tobì, rozetnìte.

1 Královská 3:27 (BKR)
K èemuž odpovídaje král, øekl: Dejtež této dítì to živé, a nikoli nezabijejte ho, onaꜜ jest matka jeho.

1 Královská 3:28 (BKR)
Tedy uslyšavše všickni Izraelští soud tento, kterýž vynesl král, báli se krále; nebo vidìli, že moudrost Boží jest v srdci jeho k vykonávání soudu.