2 Královská 6:1 (BKR)
Øekli pak synové proroètí Elizeovi: Ej, teï místo toto, v nìmž bydlíme s tebou, jest nám tìsné.

2 Královská 6:2 (BKR)
Medle, nechꜜ jdeme až k Jordánu, abychom vzali odtud jeden každý jedno døevo, a udìláme sobì tu místo, v nìmž bychom bydlili. Jimž øekl: Jdìte.

2 Královská 6:3 (BKR)
I øekl jeden: Prosím, poï také s služebníky svými. Kterýž odpovìdìl: A já pùjdu.

2 Královská 6:4 (BKR)
Takž šel s nimi. A když pøišli k Jordánu, sekali døíví.

2 Královská 6:5 (BKR)
I stalo se, když jeden z nich podtínal døevo, že sekera spadla mu do vody. Tedy zkøikl a øekl: Ach, pane mùj, a ta ještì byla vypùjèená.

2 Královská 6:6 (BKR)
Jemuž øekl muž Boží: Kamž jest upadla? I ukázal mu to místo. Kterýž uꜜav døevo, uvrhl je tam, a uèinil, aby zplynula sekera.

2 Královská 6:7 (BKR)
A øekl: Vezmi ji sobì. Kterýž vztáh ruku svou, vzal ji.

2 Královská 6:8 (BKR)
Když pak král Syrský bojoval proti Izraelovi, a vešel v radu s služebníky svými, øka: Na tom a na tom místì položí se vojsko mé:

2 Královská 6:9 (BKR)
Tedy poslal muž Boží k králi Izraelskému, øka: Viz, abys netáhl pøes to místo, nebo tam Syrští jsou v zálohách.

2 Královská 6:10 (BKR)
Protož posílal král Izraelský na to místo, o kterémž mu byl øekl muž Boží, a vystøíhal ho, aby se ho šetøil a to nejednou ani dvakrát.

2 Královská 6:11 (BKR)
A tak zkormoutil se v srdci svém král Syrský pro tu vìc, a svolav služebníky své, øekl jim: Proè mi neoznámíte, kdo z našich králi Izraelskému donáší?

2 Královská 6:12 (BKR)
Jemuž øekl jeden z služebníkù jeho: Nikoli, pane mùj králi, ale Elizeus prorok, kterýž jest v Izraeli, oznamuje králi Izraelskému slova, kteráž ty mluvíš v nejtajnìjším pokoji svém.

2 Královská 6:13 (BKR)
Kterýž øekl: Jdìte a vizte, kde jest, abych poslal a jal jej. I oznámeno jemu tìmito slovy: Hle, jest v Dotain.

2 Královská 6:14 (BKR)
Protož poslal tam konì a vozy a vojsko veliké. Kteøíž pøitáhše v noci, oblehli mìsto.

2 Královská 6:15 (BKR)
Vstav pak ráno služebník muže Božího, vyšel, a aj, vojsko obklíèilo mìsto, koni i vozové. I øekl služebník ten jeho k nìmu: Ach, pane mùj, což budeme dìlati?

2 Královská 6:16 (BKR)
Kterýž odpovìdìl: Neboj se, nebo mnohem více jich s námi jest, než s nimi.

2 Královská 6:17 (BKR)
I modlil se Elizeus a øekl: Ó Hospodine, otevøi, prosím, oèi jeho, aby vidìl. A tak otevøel Hospodin oèi služebníka toho, a vidìl, a aj, hora ta plná koòù, a vozové ohniví okolo Elizea.

2 Královská 6:18 (BKR)
A když nepøátelé táhli k nìmu, modlil se Elizeus Hospodinu a øekl: Poraz, prosím, národ tento slepotou. I porazil je slepotou vedlé øeèi Elizeovy.

2 Královská 6:19 (BKR)
V tom øekl jim Elizeus: Neníꜜ to ta cesta, ani to mìsto. Poïte za mnou, a dovedu vás k muži, kteréhož hledáte. Takž je vedl do Samaøí.

2 Královská 6:20 (BKR)
I stalo se, když vešli do Samaøí, že øekl Elizeus: Ó Hospodine, otevøi oèi tìchto, aꜜ vidí. Tedy otevøel Hospodin oèi jejich, a vidìli, že jsou u prostøed Samaøí.

2 Královská 6:21 (BKR)
Øekl pak král Izraelský Elizeovi, když je uzøel: Mám-liž je zmordovati, otèe mùj?

2 Královská 6:22 (BKR)
Odpovìdìl on: Nemorduj. Zdaliž jsi je zjímal meèem svým a luèištìm svým, abys je zmordoval? Dej jim chleba a vody, aꜜ jedí a pijí, a navrátí se ku pánu svému.

2 Královská 6:23 (BKR)
A tak pøipravil jim hojnost velikou, a když pojedli a napili se, propustil je. Oni pak navrátili se ku pánu svému, aniž kdy více potom lotøíkové Syrští vskakovali do zemì Izraelské.

2 Královská 6:24 (BKR)
Stalo se potom, že shromáždil Benadad král Syrský všecka vojska svá, a pøitáh, oblehl Samaøí.

2 Královská 6:25 (BKR)
Proèež byl hlad veliký v Samaøí; nebo aj, tak dlouho obleženo bylo, až hlava oslová byla za osmdesáte støíbrných, a ètvrtý díl míry káb trusù holubích za pìt støíbrných.

2 Královská 6:26 (BKR)
I pøihodilo se, když král Izraelský šel po zdi, žena jedna zvolala k nìmu, økuci: Spomoz mi, pane mùj králi.

2 Královská 6:27 (BKR)
Kterýž øekl: Jestliꜜ nespomùže Hospodin, odkud já mám pomoci tobì? Zdali z humna aneb z presu?

2 Královská 6:28 (BKR)
Øekl jí ještì král: Cožtì pak? Kteráž odpovìdìla: Žena tato øekla mi: Dej syna svého, abychom ho dnes snìdly, zítra také sníme syna mého.

2 Královská 6:29 (BKR)
I uvaøily jsme syna mého, a snìdly jsme jej. Potom druhého dne øekla jsem jí: Dej syna svého, abychom ho snìdly. Ale ona skryla syna svého.

2 Královská 6:30 (BKR)
A když uslyšel král slova ženy té, roztrhl roucha svá. (Když pak on šel po zdi, vidìl lid, an pytel byl na tìle jeho zespod.)

2 Královská 6:31 (BKR)
Protož øekl král: Toto mi uèiò Bùh a toto pøidej, jestliže zùstane hlava Elizea syna Safatova na nìm dnes.

2 Královská 6:32 (BKR)
(Elizeus pak sedìl v domì svém, a starší s ním sedìli.) I poslal jednoho z pøístojících svých, a prvé než pøišel posel ten k nìmu, již byl øekl starším: Nevíte-liž, že poslal ten syn vražedlníkùv, aby sꜜal hlavu mou? Šetøtež, když by vcházel ten posel, zavøete dvéøe a odstrète jej ode dveøí. Zdaliž i dusání noh pána jeho není za ním?

2 Královská 6:33 (BKR)
A když on ještì mluvil s nimi, hle, posel pøicházel k nìmu, a øekl: Aj, toto zlé jest od Hospodina, což mám déle èekati na nìj?