Jan 12 | BKR Bible Study

Jan 12:1 (BKR)
Tedy Ježíš šestý den pøed velikonocí pøišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umøel, jehož vzkøísil z mrtvých.

Jan 12:2 (BKR)
I pøipravili jemu tu veèeøi, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.

Jan 12:3 (BKR)
Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytøela vlasy svými nohy jeho. I naplnìn jest dùm vùní té masti.

Jan 12:4 (BKR)
Tedy øekl jeden z uèedlníkù jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej mìl zraditi:

Jan 12:5 (BKR)
Proè tato mast není prodána za tøi sta penìz, a není dáno chudým?

Jan 12:6 (BKR)
To pak øekl, ne že by mìl péèi o chudé, ale že zlodìj byl, a mìšec mìl, a to, což do nìho kladeno bylo, nosil.

Jan 12:7 (BKR)
Tedy øekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohøebu mého zachovala to.

Jan 12:8 (BKR)
Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.

Jan 12:9 (BKR)
Zvìdìl pak zástup veliký z Židù o nìm, že by tu byl. I pøišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara vidìli, kteréhož byl vzkøísil z mrtvých.

Jan 12:10 (BKR)
Radili se pak pøední knìží, aby i Lazara zamordovali.

Jan 12:11 (BKR)
Nebo mnozí z Židù odcházeli pro nìho, a uvìøili v Ježíše.

Jan 12:12 (BKR)
Potom nazejtøí mnohý zástup, kterýž byl pøišel k svátku velikonoènímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,

Jan 12:13 (BKR)
Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti nìmu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béøe ve jménu Pánì, Král Izraelský.

Jan 12:14 (BKR)
I dostav Ježíš oslátka, vsedl na nì, jakož psáno jest:

Jan 12:15 (BKR)
Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvùj béøe se, na oslátku sedì.

Jan 12:16 (BKR)
Tomu pak nesrozumìli uèedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o nìm a že jemu to uèinili.

Jan 12:17 (BKR)
Vydával pak o nìm svìdectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkøísil jej z mrtvých.

Jan 12:18 (BKR)
Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div uèinil.

Jan 12:19 (BKR)
Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svìt postoupil po nìm.

Jan 12:20 (BKR)
Byli pak nìkteøí Øekové z tìch, kteøíž pøicházívali, aby se modlili v svátek.

Jan 12:21 (BKR)
Ti také pøistoupili k Filipovi, kterýž byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, økouce: Pane, chtìli bychom Ježíše vidìti.

Jan 12:22 (BKR)
Pøišel Filip a povìdìl Ondøejovi, Ondøej pak a Filip povìdìli Ježíšovi.

Jan 12:23 (BKR)
A Ježíš odpovìdìl jim, øka: Pøišlaꜜ jest hodina, aby oslaven byl Syn èlovìka.

Jan 12:24 (BKR)
Amen, amen pravím vám: Zrno pšenièné padna v zemi, neumøe-li, onoꜜ samo zùstane, a pakliꜜ umøe, mnohý užitek pøinese.

Jan 12:25 (BKR)
Kdož miluje duši svou, ztratíꜜ ji; a kdož nenávidí duše své na tomto svìtì, k životu vìènému ostøíhá jí.

Jan 12:26 (BKR)
Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež jsem já, tuꜜ i mùj služebník bude. A bude-li mi kdo sloužiti, poctíꜜ ho Otec mùj.

Jan 12:27 (BKR)
Nyní duše má zkormoucena jest, a což dím? Otèe, vysvoboï mne z této hodiny. Ale proto jsem pøišel k hodinì této.

Jan 12:28 (BKR)
Otèe, oslaviž jméno své. Tedy pøišel hlas s nebe økoucí: I oslavil jsem, i ještì oslavím.

Jan 12:29 (BKR)
Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahømìlo. Jiní pravili: Andìl k nìmu mluvil.

Jan 12:30 (BKR)
Odpovìdìl Ježíš a øekl: Ne pro mneꜜ hlas tento se stal, ale pro vás.

Jan 12:31 (BKR)
Nyníꜜ jest soud svìta tohoto, nyní kníže svìta tohoto vyvrženo bude ven.

Jan 12:32 (BKR)
A já budu-liꜜ povýšen od zemì, všecky potáhnu k sobì.

Jan 12:33 (BKR)
(To pak povìdìl, znamenaje, kterou by smrtí mìl umøíti.)

Jan 12:34 (BKR)
Odpovìdìl jemu zástup: My jsme slyšeli z Zákona, že Kristus zùstává na vìky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn èlovìka? Kdo jest to Syn èlovìka?

Jan 12:35 (BKR)
Tedy øekl jim Ježíš: Ještì na malý èas Svìtlo s vámi jest. Choïte, dokud Svìtlo máte, aꜜ vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ve tmách, neví, kam jde.

Jan 12:36 (BKR)
Dokud Svìtlo máte, vìøte v Svìtlo, abyste synové Svìtla byli. Toto povìdìl Ježíš, a odšed, skryl se pøed nimi.

Jan 12:37 (BKR)
A aèkoli tak mnohá znamení èinil pøed nimi, však jsou neuvìøili v nìho,

Jan 12:38 (BKR)
Aby se naplnila øeè Izaiáše proroka, kterouž povìdìl: Pane, kdo uvìøil kázaní našemu a rámì Pánì komu jest zjeveno?

Jan 12:39 (BKR)
Ale protoꜜ jsou nemohli vìøiti, neb opìt Izaiáš øekl:

Jan 12:40 (BKR)
Oslepil oèi jejich a zatvrdil srdce jejich, aby oèima nevidìli a srdcem nerozumìli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.

Jan 12:41 (BKR)
To povìdìl Izaiáš, když vidìl slávu jeho a mluvil o nìm.

Jan 12:42 (BKR)
A aèkoli mnozí z knížat uvìøili v nìho, však pro farizee nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni.

Jan 12:43 (BKR)
Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží.

Jan 12:44 (BKR)
Ježíš pak zvolal a øekl: Kdo vìøí ve mne, ne ve mneꜜ vìøí, ale v toho, jenž mne poslal.

Jan 12:45 (BKR)
A kdož vidí mne, vidí toho, kterýž mne poslal.

Jan 12:46 (BKR)
Já Svìtlo na svìt jsem pøišel, aby žádný, kdož vìøí ve mne, ve tmì nezùstal.

Jan 12:47 (BKR)
A slyšel-liꜜ by kdo slova má, a nevìøil by, jáꜜ ho nesoudím; nebo nepøišel jsem, abych soudil svìt, ale abych spasen uèinil svìt.

Jan 12:48 (BKR)
Kdož mnou pohrdá a nepøijímá slov mých, máꜜ, kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, taꜜ jej souditi budou v nejposlednìjší den.

Jan 12:49 (BKR)
Nebo já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi pøikázaní dal, co bych mìl praviti a mluviti.

Jan 12:50 (BKR)
A vím, že pøikázání jeho jest život vìèný. A protož, což já mluvím, jakž mi povìdìl Otec, takꜜ mluvím.

Jan 12 BKR

Jan (BKR) Chapter Selection

BKR Book Selection List