Jozue 5:1 (BKR)
Stalo se pak, když uslyšeli všickni králové Amorejští, kteøíž bydlili za Jordánem k západu, a všickni králové Kananejští, kteøíž bydlili pøi moøi, že vysušil Hospodin vody Jordánské pøed syny Izraelskými, dokudž ho nepøešli: zemdlelo srdce jejich, aniž zùstalo více v nich duše pøed tváøí synù Izraelských.

Jozue 5:2 (BKR)
Toho èasu øekl Hospodin k Jozue: Udìlej sobì nože ostré, a obøež opìt syny Izraelské po druhé.

Jozue 5:3 (BKR)
I udìlal sobì Jozue nože ostré, a obøezal syny Izraelské na pahrbku Aralot.

Jozue 5:4 (BKR)
Tato pak jest pøíèina, pro kterouž je obøezal Jozue, že všecken lid, kterýž byl vyšel z Egypta, pohlaví mužského, všickni muži bojovní zemøeli byli na poušti na cestì po vyjití z Egypta.

Jozue 5:5 (BKR)
Nebo obøezán byl všecken lid, kterýž byl vyšel, ale žádného z toho lidu, kterýž se zrodil na poušti, na cestì po vyjití z Egypta, neobøezali.

Jozue 5:6 (BKR)
(Nebo ètyøidceti let chodili synové Izraelští po poušti, dokudž nezahynul všecken národ mužù bojovných, kteøíž byli vyšli z Egypta, ješto neposlouchali hlasu Hospodinova, jimžto zapøisáhl Hospodin, že neukáže jim zemì, kterouž s pøísahou zaslíbil dáti otcùm jejich, že ji nám dá, zemi oplývající mlékem a strdí.)

Jozue 5:7 (BKR)
Ale syny jejich, kteréž postavil na místo jejich, ty obøezal Jozue, že byli neobøezaní; nebo žádný jich neobøezoval na cestì.

Jozue 5:8 (BKR)
Když pak byl všecken lid obøezán, zùstali na místì svém v ležení, dokudž se nezhojili.

Jozue 5:9 (BKR)
I øekl Hospodin k Jozue: Dnes jsem odjal pohanìní Egyptské od vás. A nazval jméno místa toho Galgal až do tohoto dne.

Jozue 5:10 (BKR)
Když pak ležení mìli synové Izraelští v Galgala, slavili velikunoc ètrnáctého dne toho mìsíce u veèer, na rovinách Jericha.

Jozue 5:11 (BKR)
I jedli z úrod té zemì na zejtøí po velikonoci chleby nekvašené, a pražmu téhož dne.

Jozue 5:12 (BKR)
I pøestala manna na zejtøí, když jedli z obilé té zemì, a již více nemìli synové Izraelští manny, ale jedli z úrod zemì Kananejské toho roku.

Jozue 5:13 (BKR)
Stalo se pak, když byl Jozue na poli Jericha, že pozdvihl oèí svých a vidìl, an muž stojí naproti nìmu, maje v ruce meè dobytý. I šel Jozue k nìmu, a øekl jemu: Jsi-li náš, èili nepøátel našich?

Jozue 5:14 (BKR)
I odpovìdìl: Nikoli, ale já jsem kníže vojska Hospodinova, a nyní jsem pøišel. I padl Jozue tváøí svou na zem, a pokloniv se, øekl jemu: Co pán mùj chce mluviti služebníku svému?

Jozue 5:15 (BKR)
Tedy odpovìdìl kníže vojska Hospodinova k Jozue: Szuj obuv svou s noh svých, nebo místo, na nìmž stojíš, svaté jest. I uèinil tak Jozue.