Lukáš 13:1 (BKR)
Byli pak tu pøítomní èasu toho nìkteøí, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obìtmi jejich.

Lukáš 13:2 (BKR)
I odpovìdìv Ježíš, øekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli vìtší høíšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové vìci trpìli?

Lukáš 13:3 (BKR)
Nikoli, pravímꜜ vám. Ale nebudete-li pokání èiniti, všickni též zahynete.

Lukáš 13:4 (BKR)
Anebo onìch osmnácte, na kteréžto upadla vìže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi pøebývající v Jeruzalémì?

Lukáš 13:5 (BKR)
Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání èiniti, všickni též zahynete.

Lukáš 13:6 (BKR)
Povìdìl pak toto podobenství: Èlovìk jeden mìl strom fíkový štípený na vinici své. I pøišel, hledaje ovoce na nìm, ale nenalezl.

Lukáš 13:7 (BKR)
I øekl k vinaøi: Aj, po tøi léta již pøicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. Vytniž jej! Proè i tu zemi darmo kazí?

Lukáš 13:8 (BKR)
On pak odpovìdìv, øekl jemu: Pane, ponechejž ho i tohoto léta, ažꜜ jej okopám a ohnojím,

Lukáš 13:9 (BKR)
Zdali by nesl ovoce. Pakliꜜ neponese, potom vytneš jej.

Lukáš 13:10 (BKR)
Uèil pak v jedné škole jejich v den sváteèní.

Lukáš 13:11 (BKR)
A aj, byla tu žena, kteráž mìla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíèena, a nijakž se nemohla zprostiti.

Lukáš 13:12 (BKR)
A uzøev ji Ježíš, zavolal jí k sobì, a øekl jí: Ženo, zproštìna jsi od nemoci své.

Lukáš 13:13 (BKR)
I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.

Lukáš 13:14 (BKR)
Tedy kníže školní odpovìdìv, hnìvaje se proto, že v den sváteèní uzdravoval Ježíš, øekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dìlati; protož v tìch dnech pøicházejíce, buïte uzdravováni, a ne v den sobotní.

Lukáš 13:15 (BKR)
I odpovìdìv jemu Pán, øekl: Pokrytèe, zdali jeden každý z vás v den sváteèní neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?

Lukáš 13:16 (BKR)
Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což nemìla býti rozvázána od svazku v den sváteèní?

Lukáš 13:17 (BKR)
A když on to povìdìl, zastydìli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech tìch slavných skutkù, kteøíž se dáli od nìho.

Lukáš 13:18 (BKR)
I øekl Ježíš: Èemu podobno jest království Boží a k èemu je pøirovnám?

Lukáš 13:19 (BKR)
Podobno jest zrnu horèiènému, kteréžto vzav èlovìk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a uèinìno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobì dìlali na ratolestech jeho.

Lukáš 13:20 (BKR)
A opìt øekl: K èemu pøipodobním království Boží?

Lukáš 13:21 (BKR)
Podobno jest kvasu, kterýžto vzavši žena, zadìlala ve tøech mìøicích mouky, až zkysalo všecko.

Lukáš 13:22 (BKR)
I chodil po mìstech a mìsteèkách uèe, bera se do Jeruzaléma.

Lukáš 13:23 (BKR)
I øekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo tìch, kteøíž spaseni býti mají? On pak øekl k nim:

Lukáš 13:24 (BKR)
Snažujte se vcházeti tìsnou branou; neboꜜ (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,

Lukáš 13:25 (BKR)
Totiž když vejde hospodáø, a zavøe dveøe, a poènete vnì státi a tlouci na dveøe, økouce: Pane, Pane, otevøi nám, a on odpovídaje, díꜜ vám: Neznám vás, odkud jste:

Lukáš 13:26 (BKR)
Tedy poènete øíci: Jídali jsme a píjeli pøed tebou, a na ulicech našich jsi uèil.

Lukáš 13:27 (BKR)
I dí: Pravím vám, žeꜜ vás neznám, odkud jste. Odejdìtež ode mne všickni èinitelé nepravosti.

Lukáš 13:28 (BKR)
Tamꜜ bude pláè a škøipení zubù, když uzøíte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.

Lukáš 13:29 (BKR)
I pøijdouꜜ mnozí od východu, a od západu, a od pùlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.

Lukáš 13:30 (BKR)
A aj, jsouꜜ poslední, kteøíž budou první, a jsou první, kteøíž budou poslední.

Lukáš 13:31 (BKR)
A v ten den pøistoupili nìkteøí z farizeù, økouce jemu: Vyjdi, a odejdi odsud, nebo Herodes chce tì zamordovati.

Lukáš 13:32 (BKR)
I øekl jim: Jdouce, povìzte lišce té: Aj, vymítám ïábly, a uzdravuji dnes a zítra, a tøetího dne dokonám.

Lukáš 13:33 (BKR)
Ale však musím dnes a zítra i pozejtøí choditi; neboꜜ jest nelze proroku zahynouti jinde kromì Jeruzaléma.

Lukáš 13:34 (BKR)
Jeruzaléme, Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteøíž k tobì bývají posláni, kolikrát jsem chtìl shromážditi syny tvé, jako slepice kuøátka svá pod køídla? A nechtìli jste.

Lukáš 13:35 (BKR)
Aj, opuštìn bude dùm váš a zanechán vám pustý. Ale jistì pravím vám, že nikoli mne neuzøíte, ažꜜ pøijde èas, když díte: Požehnaný, jenž se béøe ve jménu Pánì.