Zjevení Janovo 21:1 (BKR)
Potom vidìl jsem nebe nové a zemi novou. Nebo první nebe a první zemì byla pominula, a moøe již nebylo.

Zjevení Janovo 21:2 (BKR)
A já Jan vidìl jsem mìsto svaté, Jeruzalém nový, sstupující od Boha s nebe, pøipravený jako nevìstu okrášlenou muži svému.

Zjevení Janovo 21:3 (BKR)
I slyšel jsem hlas veliký s nebe, økoucí: Aj, stánek Boží s lidmi, a bydlitiꜜ bude s nimi, a oni budou lid jeho, a on Bùh s nimi bude, jsa jejich Bohem.

Zjevení Janovo 21:4 (BKR)
A setøeꜜ Bùh všelikou slzu s oèí jejich, a smrti již více nebude, ani kvílení, ani køiku, ani bolesti nebude více; nebo první vìci pominuly.

Zjevení Janovo 21:5 (BKR)
I øekl ten, kterýž sedìl na trùnu: Aj, nové èiním všecko. I øekl mi: Napiš to. Neboꜜ jsou tato slova vìrná a pravá.

Zjevení Janovo 21:6 (BKR)
I dí mi: Již se stalo. Jáꜜ jsem Alfa i Omega, poèátek i konec. Jáꜜ žíznivému dám z studnice vody živé darmo.

Zjevení Janovo 21:7 (BKR)
Kdož zvítìzí, obdržíꜜ dìdiènì všecko, a buduꜜ jemu Bohem, a on mi bude synem.

Zjevení Janovo 21:8 (BKR)
Strašlivým pak, a nevìrným, a ohyzdným, a vražedlníkùm, a smilníkùm, a èarodìjníkùm, a modláøùm, i všechnìm lháøùm, pøipraven jest díl jejich v jezeøe, kteréž hoøí ohnìm a sirou, jenž jest smrt druhá.

Zjevení Janovo 21:9 (BKR)
I pøišel ke mnì jeden z sedmi andìlù, kteøíž mìli sedm koflíkù plných sedmi ran nejposlednìjších, a mluvil se mnou, øka: Pojï, ukážiꜜ nevìstu, manželku Beránkovu.

Zjevení Janovo 21:10 (BKR)
I vnesl mne v duchu na horu velikou a vysokou, a ukázal mi mìsto veliké, ten svatý Jeruzalém, sstupující s nebe od Boha,

Zjevení Janovo 21:11 (BKR)
Mající slávu Boží. Jehož svìtlost byla podobná k kameni nejdražšímu, jako k kameni jaspidu, kterýž by byl zpùsobu køišꜜálového,

Zjevení Janovo 21:12 (BKR)
A mìlo zed velikou a vysokou, v níž bylo dvanácte bran, a na tìch branách dvanácte andìlù, a jména napsaná, kterážto jména jsou dvanáctera pokolení synù Izraelských.

Zjevení Janovo 21:13 (BKR)
Od východu slunce brány tøi, od pùlnoci brány tøi, od poledne brány tøi, od západu brány tøi.

Zjevení Janovo 21:14 (BKR)
A zed mìstská mìla základù dvanácte, a na nich jména dvanácti apoštolù Beránkových.

Zjevení Janovo 21:15 (BKR)
A ten, kterýž mluvil se mnou, mìl tøtinu zlatou, aby zmìøil mìsto i brány jeho i zed jeho.

Zjevení Janovo 21:16 (BKR)
Položení mìsta toho ètverhrané jest, jehož dlouhost tak veliká jest jako i širokost. I zmìøil to mìsto tøtinou a vymìøil dvanácte tisícù honù; dlouhost pak jeho, i širokost, i vysokost jednostejná jest.

Zjevení Janovo 21:17 (BKR)
I zmìøil zed jeho, a namìøil sto ètyøidceti a ètyøi loktù, mìrou èlovìka, kteráž jest míra andìla.

Zjevení Janovo 21:18 (BKR)
A bylo stavení zdi jeho jaspis, mìsto pak samo zlato èisté, podobné sklu èistému.

Zjevení Janovo 21:19 (BKR)
A základové zdi mìstské všelikým kamenem drahým ozdobeni byli. Základ první byl jaspis, druhý zafir, tøetí chalcedon, ètvrtý smaragd,

Zjevení Janovo 21:20 (BKR)
Pátý sardonyx, šestý sardius, sedmý chryzolit, osmý beryllus, devátý topazion, desátý chryzoprassus, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.

Zjevení Janovo 21:21 (BKR)
Dvanácte pak bran dvanácte perel jest, a jedna každá brána jest z jedné perly; a rynk mìsta zlato èisté jako sklo, kteréž se naskrze prohlédnouti mùže.

Zjevení Janovo 21:22 (BKR)
Ale chrámu jsem v nìm nevidìl; nebo Pán Bùh všemohoucí chrám jeho jest a Beránek.

Zjevení Janovo 21:23 (BKR)
A to mìsto nepotøebuje slunce ani mìsíce, aby svítily v nìm; nebo sláva Boží je osvìcuje, a svíce jeho jest Beránek.

Zjevení Janovo 21:24 (BKR)
A národové lidí k spasení pøišlých, v svìtle jeho procházeti se budou, a králové zemští pøenesou slávu a èest svou do nìho.

Zjevení Janovo 21:25 (BKR)
A brány jeho nebudou zavírány ve dne; noci zajisté tam nebude.

Zjevení Janovo 21:26 (BKR)
A snesou do nìho slávu a èest národù.

Zjevení Janovo 21:27 (BKR)
A nevejdeꜜ do nìho nic poskvròujícího, anebo pùsobícího ohyzdnost a lež, než toliko ti, kteøíž napsaní jsou v knihách života Beránkova.