Kazatel 11:1 (BKR)
Pouštìj chléb svùj po vodì, nebo po mnohých dnech najdeš jej.

Kazatel 11:2 (BKR)
Dej èástku sedmi aneb i osmi, nebo nevíš, co zlého bude na zemi.

Kazatel 11:3 (BKR)
Když se naplòují oblakové, déšꜜ na zem vydávají; a když padá døevo na poledne aneb na pùlnoci, na kteréž místo padá to døevo, tu zùstává.

Kazatel 11:4 (BKR)
Kdo šetøí vìtru, nebude síti; a kdo hledí na husté oblaky, nebude žíti.

Kazatel 11:5 (BKR)
Jakož ty nevíš, která jest cesta vìtru, a jak rostou kosti v životì tìhotné, tak neznáš díla Božího, kterýž èiní všecko.

Kazatel 11:6 (BKR)
Hned z jitra rozsívej símì své, a u veèer nedávej odpoèinutí ruce své; nebo ty nevíš, co jest lepšího, to-li èi ono, èili obé jednostejnì dobré jest.

Kazatel 11:7 (BKR)
Pøíjemnéꜜ jest zajisté svìtlo, a milá vìc oèima vidìti slunce;

Kazatel 11:8 (BKR)
A však, by mnoho let živ jsa èlovìk, ve všech tìch veselil by se, tedy rozpomenul-li by se na dny temnosti, jak jich mnoho bude, cožkoli pøebìhlo, poète za marnost.

Kazatel 11:9 (BKR)
Radujž se tedy, mládenèe, v mladosti své, a nechꜜ tì obveseluje srdce tvé ve dnech mladosti tvé, a choï po cestách srdce svého, a podlé žádosti oèí svých, než vìz, že tì s tím se vším pøivede Bùh na soud.

Kazatel 11:10 (BKR)
Anobrž odejmi hnìv od srdce svého, a odvraꜜ zlost od tìla svého; nebo dìtinství a mladost jest marnost.