Kazatel 12:1 (BKR)
A pamatuj na stvoøitele svého ve dnech mladosti své, prvé než nastanou dnové zlí, a pøiblíží se léta, o nichž díš: Nemám v nich zalíbení;

Kazatel 12:2 (BKR)
Prvé než se zatmí slunce a svìtlo, a mìsíc i hvìzdy, a navrátí se hustí oblakové po dešti;

Kazatel 12:3 (BKR)
V ten den, v kterémž se tøísti budou strážní domu, a nakøiví se muži silní, a ustanou melící, proto že jich málo bude, a zatmí se ti, kteøíž vyhlédají z oken,

Kazatel 12:4 (BKR)
A zavøíny budou dvéøe od ulice s slabým zvukem mlení, a povstanou k hlasu ptaèímu, a pøestanou všecky slibnosti zpìvu;

Kazatel 12:5 (BKR)
Ano i vysokosti báti se budou, a úrazu na cestì, a kvésti bude mandlový strom, tak že i kobylka tìžká bude, a poruší se žádost; nebo béøe se èlovìk do domu vìèného, a choditi budou po ulici kvílící;

Kazatel 12:6 (BKR)
Prvé než se pøetrhne provaz støíbrný, a než se rozrazí èíše zlatá, a roztøíští se vìderce nad vrchovištìm, a roztrhne se kolo nad studnicí,

Kazatel 12:7 (BKR)
A navrátí se prach do zemì, jakž prvé byl, duch pak navrátí se k Bohu, kterýž jej dal.

Kazatel 12:8 (BKR)
Marnost nad marnostmi, øekl kazatel, a všecko marnost.

Kazatel 12:9 (BKR)
Èím pak byl kazatel moudøejší, tím více vyuèoval lid umìní, a rozvažoval, zpytoval, i složil množství pøísloví.

Kazatel 12:10 (BKR)
Snažovaltì se kazatel vyhledati vìci nejžádostivìjší, a napsal, což pravého jest, a slova vìrná.

Kazatel 12:11 (BKR)
Slova moudrých podobná ostnùm a høebíkùm vbitým, slova skladatelù, kteráž jsou vydána od pastýøe jednoho.

Kazatel 12:12 (BKR)
A tak tedy jimi, synu mùj, hojnì dosti osvícen býti mùžeš. Dìlání knih mnohých žádného konce není, a èísti mnoho jest zemdlení tìla.

Kazatel 12:13 (BKR)
Summa všeho, což jsi slyšel: Boha se boj, a pøikázaní jeho ostøíhej, nebo na tom všecko èlovìku záleží.

Kazatel 12:14 (BKR)
Ponìvadž všeliký skutek Bùh pøivede na soud, i každou vìc tajnou, buïto dobrou, buïto zlou.